Od malička miluji film. Chodil jsem do kina na bijáky v době, kdy jsem ještě neuměl číst. Musím říct, že jsem příliš neotravoval otázkami typu: co to melou, protože my stačilo pozorovat ty pohyblivé obrázky na velkém plátně.

A jak jsem rostl začal jsem se o něj zajímat podrobněji. Ze začátku (jako každý) nejdříve o herce, ale už tenkrát jsem si pouštěl oblíbené pasáže, kde zazní nějaký pěkný motiv. Namátkou šlo o filmy-Kleopatra, Robocop, Deathstalker II, Nekonečný příběh, Osamělý vlk Mcquade aj. Zlom nastal, když ČT vysílala ve 20 hod. prvý Star Trek, který jsem si jako pořádný fanoušek samozřejmě nahrál. Přiznávám příliš jsem to nesledoval (zaměstnán něčím jiným), ale díky tomu nahráli se celé titulky (do té doby nemyslitelné). A tak se to stalo, titulky rotovali jak Gagarin ve vesmíru, aby mohla zazním milovaná pasáž.

Star Trek byl první soundtrack po kterém jsem se pídil. Bohužel, v obchodech o něčem podobném nikdy neslyšeli, proto vzala moje maličkost za vděk dvěmi pofidérními výběry z sci-fi filmů. Byla to cenná lekce, hudba byla podivně aranžovaná, ale na druhou stranu moje uši slyšeli i jiná skvostná témata.

První koupený soundtrack byl Titanic. Možná ještě pamatujete tu zájmovou vlnu, kterou zvedl (o hudbu nevyjímaje). Šlo však o hudbu nahranou pod jinou taktovkou, než tou Hornerovou (cd bylo o stovku lacinější). Byla to krásná doba, kdy sem ji mohl poslouchat třeba stokrát dokola, někdy až do třech do rána.

Dlouhou dobu jsem byl odkázán pouze na knihovnu a obchody. Přiznejme si, že v knihovnách toho moc není a v obchodech jakbysmet. Většinou seženete písničky z filmů a o zajímavějších kouscích si můžete nechat jen zdát.

Až v roce 2000, kdy se my otevřel svět Internetu jsem pochopil, že nejsem osamělý blázen stižen podivnou úchylkou, ale že je nás spousta (i u nás).

Filmovou hudbu miluji a milovat vždy budu (doufám). Žiji v Brně (jsem na to sakra pyšnej) a v současné době se živím jako věčný student.

Přeji Vám hodně krásných chvil strávených při poslouchání soundtracků.